Předměstské osídlení

Jak dosvědčují archeologické nálezy, okolí dnešního města Čáslavi bylo osídleno v pozdní době kamenné (cca 5000 – 3500 p. o. l.) a také v mladší a pozdní době bronzové (1300 – 800 p. o. l.).

Západně od města se nachází nevysoká ostrožna zvaná Na Hrádku, která byla obydlena v pozdní době kamenné. Postupně tu bylo vybudováno několik hradišť, na něž navázalo v 6. – 7. století slovanské osídlení. Roku 1130 je na Hrádku bezpečně doložen přemyslovský správní hrad, v písemných pramenech nepřímo zmíněný ještě roku 1248. Tehdy je na Hrádku uveden soud, který byl brzy poté přeložen do nově založeného města. Na Hrádku také stával kostel zasvěcený Panně Marii, který existoval dlouho po zániku přemyslovského hradu. V písemných pramenech je doložen ještě roku 1342, kdy byl obklopen hřbitovem. Osada zcela zanikla v době husitských válek.

Druhé raně středověké sídliště existovalo naproti Hrádku, na jižní straně údolí Žáckého potoka. Tato lokalita se označovala jako Lodranty (dnes Vodranty). Tady stával kostel sv. Martina, o němž mnoho nevíme. V písemných pramenech je roku 1390 uváděn jako zpustlý. Později, nejspíše za husitských válek, zanikl.

Třetí raně středověké sídliště existovalo v místech později založeného města, kde byl koncem 11. století nebo počátkem 12. století postaven románský kostel sv. Michala s apsidou a věží. Jeho zdivo je dodnes dochováno. Tvoří sakristii později budovaného kostela sv. Petra a Pavla.

http://www.apsida.cz/hrady/strednicechy/okreskhora/caslav/caslav.htm#Čáslav-hrad

nahoru