FENOMEN MĚST › Půdorys Otakarových měst

Půdorys Otakarových měst

Základní městský půdorys, čili uspřádání ulic, domů a bloků domů je v případě Otakarových měst pestrý a variabilní. Urbanisté a historici rozlišují několik půdorysných kategorií a typů. Ty obvykle souvisejí s tím, zda město vzniklo jako zcela nové „na zelené louce“ nebo zda navazovalo na dřívější osídlení.

Města „na novině“ (tj. nově založená na "zelené louce") měla půdorys plánovitý a to buď pravidelný pravoúhlý (České Budějovice, Litovel), s ústředním náměstím (Vysoké Mýto, Klatovy) nebo s dominantní ulicí (Domažlice).

Typově se půdorys nových měst může členit na šachovnicový, žebrový, žebříkový či návesní. Naopak města navazující na předchozí osídlení mají zpravidla půdorys organický (nebo též rostlý). Objevují se četné a zajímavý odchylky, např. dvě ústřední náměstí v Uherském Hradišti nebo města originálně přizpůsobená konfiguraci terénu – město do kopce (Uherský Brod) či město vystavěné na říčních ramenech (Litovel), město s centrální ulicí (Domažlice) apod.

nahoru