AKTIVITYExkurze › Exkurze 2022 - Roudnice, Velvary, Slaný, Kostomlaty, Říp

Exkurze 2022 – Roudnice, Velvary, Slaný, Kostomlaty, Říp

Společnost Města Otakarova u příležitosti zahájení putovní výstavy v Podřipském muzeu vyrazila 5. – 7. května 2022 na třídenní poznávací zájezd po památkách Roudnice nad Labem a měst v okolí hory Říp.  

Program připravila B.Rozkošná, ve spolupráci s místními průvodci, dopravu zajistil Martin Polák.

PROGRAM:

5. května (čtvrtek)

10,30 – 10,45 sraz na hlavním náměstí v Roudnici nad Labem

11,00 – 12,00 prohlídka náměstí a městské věže zvaná Hláska

V jádru pozdně gotická městská věž Hláska byla postavena v 15. století, po požáru roku 1665 byla barokně opravena. Využívána byla k různým účelům – nejprve k obraně, později k hlášení ponocného a ohlašování požárů, posléze jako vodojem pro kašnu na Husově náměstí. Za druhé světové války tu byla letecká pozorovatelna a klubovna Hitlerjugend. Jedná se o jediný dochovaný objekt z původního opevnění nejstarší části města. Je přístupná pro veřejnost jako vyhlídková věž.

12,00 – 13,00 oběd, ubytování

13,00 – 14,45 židovská čtvrť a židovský hřbitov – Mgr. Blanka Rozkošná

Židovské osídlení v Roudnici je doloženo již ve středověku. Stará židovská osada existovala v místech nynějšího kapucínského kláštera, odkud se museli v 17. století přestěhovat do dnešních ulic Havlíčkovy a Třebízského. Tady byla v té době postavena také synagoga, škola a špitál. Byl tu také založen nový židovský hřbitov, na který byly přeneseny náhrobky ze staršího zrušeného hřbitova. Díky tomu na hřbitově najdeme náhrobek z roku 1611 a také mnoho desítek vzácných renesančních a barokních náhrobků. Celkově se na tomto hřbitově, na kterém se pohřbívalo do konce 19. století, nachází cca 1700 náhrobků. Budova synagogy byla za socialismu využita jako internát pro mládež, v současné době je opuštěna.

15,00 – 16,00 prohlídka hradu a zámku v Roudnici nad Labem, průvodce Doc. Martin Trefný – ředitel muzea

V jádru románský hrad postavený podle francouzských vzorů po roce 1180 měl chránit labskou vodní cestu a brod z Prahy do Horní Lužice. Jedná se původně o biskupský hrad, který byl nejdůležitějším sídlem biskupů mimo Prahu. V 80. letech 12. století byl vybudován jednopatrový severní palác o půdorysu cca 40 x 15 metrů zpevněný okrouhlými věžicemi s cimbuřím.  Je to první český kamenný hrad, jehož stavebníkem byl někdo jiný než panovník. Po polovině 14. století za arcibiskupů Arnošta z Pardubic a Jana Očka z Vlašimi byl rozšířen mj. také o kapli sv. Maří Magdalény a zakončen velkou válcovitou věží.  Roku 1439 hrad vyhořel a následně chátral. V průběhu 16. století byl průběžně přestavován v renesančním slohu. V letech 1682 - 1684 byl velkolepě přestavěn v barokním slohu podle projektů Francesca Carattiho, Carla Orsolini a Antonia della Porty. V této raně barokní podobě je zámek dochován dodnes. Lobkovicové zámek využívali a vlastnili od počátku 17. století do nacistické okupace. Za druhé světové války se zámek stal sídlem německé mládeže a německé armády. Po válce byl vrácen zpět Lobkowicům, ale roku 1948 jim byl zkonfiskován. V dobách socialismu na zámku sídlila vojenská Hakenova škola, od roku 1959 Vojenská hudební škola Víta Nejedlého. Po roce 1990 byl zámek v restituci vrácen rodině Lobkoviců, která jej vlastní dodnes a část zámku zpřístupnila pro veřejnost.

16,00 přesun do Podřipského muzea a možnost jeho prohlídky pro zájemce možnost samostatná prohlídka Galerie moderního českého umění

Podřipské muzeum bylo založeno roku 1900 a nejprve sídlilo v různých prostorách ve městě. Roku 2004 bylo přestěhováno do současné budovy a byla slavnostně otevřena stálá expozice zaměřená na dějiny města. Roku 2021 byla stálá expozice rozšířena o antiku. Pravěk Roudnicka prezentuje řada archeologických nálezů nebo model pravěkého obydlí. Dominantou středověké expozice je kamenný znak biskupa Jana IV. Z Dražic, který se nacházel na zaniklém gotickém mostu přes Labe. Novověká část je věnována rodu Lobkoviců, kteří zdejší panství vlastnili.

Galerie moderního českého umění byla založena díky odkazu roudnického mecenáše Augusta Švagrovského (1847 – 1931). Nachází se v bývalé zámecké jízdárně, která byla postavena podle projektu architekta Antonia della Porty. V letech 1960 – 1965 byla jízdárna adaptována pro účely galerie. V té době byl proražen nový vstup a osazen portálem z původního Portova domu na náměstí. Základem galerie je soubor šedesáti obrazů Antonína Slavíčka, ale k vidění jsou také díla Emila Filly, Jana Zrzavého nebo Václava Špály. Galerie vlastní vice než 3600 uměleckých děl od konce 19. století do současnosti, základem je přes 1200 obrazů.

17,00 vernisáž výstavy „Přemysl Otakar II.“ včetně výstavy kopií pohřebních insignií v Podřipském muzeu

17,45 přednáška o pohřebních insigniích v Podřipském muzeu – Mgr. Blanka Rozkošná

6. května (pátek)

7,30 – 8,30 snídaně

8,30 – 8,50 cesta do Velvar (městská památková zóna)

9,00 – 12,00 prohlídka s místním průvodcem

Ves Velvary je v písemných pramenech poprvé doložena roku 1282. Rozrostla se do podoby městečka (někdy v letech 1356 -1378 vysadil Velvary na městečko Karel IV.), které bylo roku 1482 povýšené na město. Roku 1592 jsou Velvary uvedeny jako královské město. Z opevnění se dochovala Pražská brána, která byla postavena roku 1580 zednickým mistrem Bartolomějem Vlachem na starších základech. Na náměstí se nachází řada renesančních a klasicistních domů, barokní radnice z roku 1698 od Pavla Ignáce Bayera a mariánský sloup z roku 1719. Kromě náměstí a domů si prohlédneme tři sakrální stavby. Farní kostel sv. Kateřiny je původně gotická stavba ze 14. století. Přestavován byl roku 1478, po požáru roku 1580 a opakovaně ve druhé polovině 17. století. Mobiliář je převážně barokní. V sousedství kostela stojí mohutná zvonice s dřevěným patrem. Hřbitovní kostel sv. Jiří byl postaven v letech 1613 – 1614 v goticko – renesančním slohu. Na klenbě jsou namalovány znaky města Velvar a krále Matyáše. V jihovýchodním rohu hřbitova se nachází kaple sv. Kříže založení roku 1714 rodinou Fičů. Původně farní kostel Všech svatých v zaniklé osadě Malovary byl postaven jako gotický ve 14. století, později byl barokizovaný. Přesto se v presbytář dochovaly gotické profilované sedile a malý sanktuář s lomeným obloukem. Kostel obklopuje hřbitov. 

12,00 – 12,30 cesta do Slaného

12,30 – 13,30 oběd v Pivovaru Antoš

13,30 – 15,00 prohlídka města včetně Velvarské brány s místními průvodci

Hradby kolem města byly budovány nepochybně ihned po založení města na počátku 14. století. Po roce 1377 bylo opraveno. Za husitských válek bylo opevnění poškozeno, ale ve druhé polovině 15. století bylo znovu opraveno. Z opevnění města se do dnešní doby dochovaly jen menší části hradebních zdí na severní a jižní straně města a z původních tří bran zůstala stát jen brána Velvarská postavená do roku 1461. Původně se skládala z vlastní brány, předbraní s cimbuřím, mostu přes suchý příkop a od Velvarského předměstí byla chráněna ještě baštou. Jde o pozdně gotickou hranolovou věž, která je zdobená erby z 15. a 16. století.

Děkanský kostel sv. Gotharda byl postaven kolem poloviny 14. století na místě starší románské stavby, z níž se dochovaly fragmenty zdiva včetně střílnového okénka. Původní kostel byl postaven zřejmě benediktiny z davelského kláštera, kteří se ve Slaném usadili ve druhé polovině 12. století. S nimi je také spojeno zasvěcení sv. Gothardovi, který pocházel z bavorského benediktinského kláštera v Niederalteichu. Nynější kostel byl tedy postaven kolem poloviny 14. Století a po požáru roku 1371 byl přestavěn stejně jako po požáru roku 1425. Poslední velká přestavba probíhala od druhé poloviny 15. století do roku 1520, kdy bylo zaklenuto trojlodí a postaven presbytář sklenutý síťovou hvězdovou klenbou; z té doby je zachován také krov kostela. V unikátním pozdně gotickém depozitáři je dochována pozdně gotická pokladnice se železnými dvířky. Za pozornost stojí také zajímavý vstupní bohatě profilovaný hrotitý portál s vyřezávanými dveřmi s pozdně gotickou plaménkovou dekorací. Ve druhé polovině 19. století byl kostel regotizován. Nejstarší dochované zvony ve věži pocházejí z let 1494, 1508 a 1545. Proti kostelu se nachází v jádru pozdně gotické děkanství, na počátku 18. století přestavěné v barokním slohu.

Předchůdcem areálu konventu dnes bosých karmelitánů  s kostelem Nejsvětější Trojice je původně gotizující pozdně renesanční hřbitovní kostel postavený protestanty na místě dosavadního popraviště zvaného Golgota v letech 1582 – 1601. Hřbitov byl založen v 70. letech 16. století. V polovině 17, století bylo odsouhlaseno založení františkánského kláštera. První dva františkáni přišli do Slaného roku 1655 ze Znojma. První část konventu byla postavena v letech 1657 – 1658. Roku 1660 se pokračovalo s výstavbou refektáře a čtyřkřídlého areálu, který byl napojen na kostel. Dnes je klášter sídlem bosých karmelitánů, v současnosti tu sídlí šest bratrů, z nichž jsou čtyři kněží.

Večer -  degustace vín v Lobkowickém zámeckém vinařství.

7. května (sobota)

7,30 – 8,30 snídaně

8,30 – 8,45 přesun do Kostomlat pod Řípem

Vesnice Kostomlaty pod Řípem vznikla v průběhu 13. století, písemně je poprvé doložena roku 1285. Románský kostel sv. Petra a Pavla s apsidou ze druhé čtvrtiny 13. století byl později upraven pozdně goticky a renesančně, barokní věž byla postavena roku 1748.

9,20 – 9,30 přesun na parkoviště pod Řípem (národní kulturní památka ze 12. století)

Rotunda sv. Jiří na vrcholu hory Říp patří k nejstarším dochovaným stavbám v Čechách. V písemných pramenech je poprvé doložena roku 1126. Rotundu nechal postavit kníže Soběslav I. na památku své vítězné bitvy u Chlumu nedaleko Děčína, v níž roku 1126 porazil německého krále Lothara. Současně v té době byla postavena západní kruhová věž. Původně byla zasvěcena sv. Vojtěchovi, zprávy o současném patrociniu sv. Jiří máme až z počátku 16. století. Rotunda je spojena s pověstí o příchodu praotce Čecha, který měl přivést slovanský kmen Čechů. Na věži jsou dochována původní sdružená románská okna se středovými sloupky. Roku 1868 byl z úpatí Řípu vyzvednut základní kámen pro stavbu Národního divadla a 10. května téhož roku byl slavnostně odvezen do Prahy.

 12,00 – 13,45 cesta do Roudnice nad Labem, oběd a kavárna

14,00 – 16,00 komentovaná prohlídka augustiniánského kláštera s kostelem Nejsvětější Trojice a Narození Panny Marie 

Kanonii augustiniánů kanovníků založil biskup Jan IV. z Dražic roku 1332, následujícího roku byl položen základní kámen. K výstavbě bylo částečně využito zdivo staršího románského mariánského kostela (jižní a západní stěna sakristie). Do roku 1338 byl postaven chór klášterního kostela. Za Jana IV. z Dražic bylo postaveno bazilikální trojlodí se západním dvojvěžím. Do roku 1340 byla postavena sakristie a nad ní oratoř. Na to navázalo východní křídlo ambitu s kapitulní síní. Po roce 1352 byla vystavěna další křídla. Roku 1421 byl poškozen husity, později byl ještě několikrát přestavován. Do dnešní doby se dochovala tři křídla křížové chodby s nástěnnými malbami z doby kolem roku 1360. V jádru gotický klášterní kostel postavený ve 14. století byl v letech 1725 – 1733 na náklady Filipa Hyacinta z Lobkovic radikálně přestavěn Ottaviem Broggiem ve stylu gotizujícího baroka. Autorem projektu byl pravděpodobně František Maxmilián Kaňka. V podkroví hlavní lodi se dochovaly zbytky původní gotické klenby. Zvonice byla postavena roku 1715, ale nejstarší dochovaný zvon je z roku 1536.

<< zpět
nahoru